Síla a krása — tváře Afriky. Bojovníci, ženy, víra
Hrad Golubski
Sochy a obrazy ze sbírky Violetty a Leszka Dylikových. Výstava je otevřena od 20. června do konce září 2026.
do 30. září 2026
Hrad Golub-Dobrzyń
Hrad v Golubiu-Dobrzyniu
- Adresa: ul. PTTK 13, 87-400 Golub-Dobrzyń
- Otevírací doba: každý den 10:00–18:00
- Ceník: běžné vstupné 18 zł, zlevněné vstupné 12 zł
Vybavení
Vstupenky a prohlídky
Vstupenky na prohlídku lze zakoupit v zámeckém muzeu. Prohlídka je možná pouze s průvodcem. Prohlídka trvá přibližně 50 minut.
Parkoviště
Placená parkoviště u zámku. Velký počet parkovacích míst.
Gastronomie
Obchod se suvenýry pro turisty se nachází na zámeckém nádvoří.
Ubytování
V areálu zámku se nachází restaurace.
Aktuality
Co se děje na zámku
Kalendář akcí na zámku v Golubu — soutěže, srazy a akce pod širým nebem.
Dočasné výstavy
Přednášky a akce
- 19záříAkce pod širým nebem
Hubertus na zámku v Golubu
Tradiční jezdecký svátek.
Hrad Golubski
- 26záříAkce pod širým nebem
Závody kočárů
Závody koňských spřežení.
Hrad Golubski
- 27záříRallye
57. Celopolská pěší túra po stopách Fryderyka Chopina
Turistická jízda PTTK.
26.–27. září · start u zámku v Golubu
- 3říjenSoutěž
Krajské kvalifikační kolo soutěže v rétorice pro základní a střední školy
Krajské kolo soutěže.
Hrad Golubski
- 22říjenSoutěž
49. Řečnická soutěž – část pro mládež
Celostátní finále mládežnické části.
Hrad Golubski
- 22sokSoutěž
52. Řečnická soutěž – část věnovaná průvodcovství
Celostátní finále v části věnované průvodcovství.
20.–22. listopadu · Hrad Golubski
Program za Golubským zámkem (stav k srpnu 2026). Termíny se mohou změnit – před příjezdem si je ověřte na zamekgolub.pl.
HRAD GOLUB-DOBRZYŃ
Hrad v Golubu – čtyřkřídlý konventní hrad Řádu německých rytířů z přelomu 13. a 14. století, postavený na kopci tyčícím se nad městem, v současnosti v katastru města Golub-Dobrzyń; zachovaný v goticko-renesančním stylu.
V roce 1258 byla vila Golube udělena włocławskému biskupovi Wolimirovi. Až do konce 13. století zde stál dřevěný hrad chránící brod přes řeku Drwęcu, který se v roce 1293 v rámci výměny mezi włocławským biskupstvím a Řádem ocitl v hranicích řádového státu. Dřevěno-zemní opevnění bylo vybudováno do roku 1295.
Stavba kamenného hradu byla zahájena v letech 1304–1306 z iniciativy pruského krajského mistra Konrada von Sacka. Zpočátku byl postaven pouze obvodový val s opěrnými pilíři v rozích a u severní a jižní zdi. Je možné, že již tehdy stála v severozápadním rohu věž s hladovým žalářem. Hlavní intenzita stavebních prací proběhla v letech 1305–1311, kdy k hradbám přibyly křídla. Koncepce s původní věží v severozápadním rohu byla však při výstavbě hradních křídel opuštěna. Hrad byl obklopen druhým obvodovým opevněním, které bylo v pozdějších letech v západních rozích – na straně nejvíce ohrožené útokem – posíleno dvěma kruhovými věžemi. V další fázi bylo přistavěno jižní (hlavní) křídlo, v němž se nacházela kaple sv. Kříže s ozdobným portálem a refektář (dříve mylně považovaný za kapitulní síň). Následně bylo postaveno západní křídlo a od severozápadního rohu se začalo stavět hlavní věž na čtvercovém půdorysu, avšak v průběhu prací bylo od její výstavby upuštěno. V další fázi byly postaveny východní a severní křídla, která se od předchozích lišila stylistikou a byla o něco nižší.
Samotný hrad měl uspořádání místností typické pro stavby Řádu křižáků. Sklepy sloužily jako sklady. V nejnižším podlaží se kromě strážních místností u vjezdové brány nacházely prostory sloužící k hospodářským účelům. Horní podlaží s kaplí v jižním křídle mělo obytný a reprezentativní charakter. Na kapli navazovaly dvě pokání, refektář a ošetřovna. Komtur obýval západní křídlo, zatímco východní křídlo bylo určeno jako ložnice pro řeholníky. Nejvyšší patro sloužilo jako sýpky a sklady zbraní propojené s obrannou galerií. Sklepy a místnosti v přízemí plnily obvykle hlavně hospodářské a skladové funkce. Ze severní strany byla ke zdi hradu přistavěna toaleta opřená o arkádu, přístupná chodbou z ambitu. Místo hlavní věže v rohu, jejíž stavba byla opuštěna, byla postavena válcovitá věžová bašta, která byla přizpůsobena pro použití střelných zbraní.
Ze strany nádvoří obcházely křídla arkádové chodby. Na západ od hradu se nacházelo rozsáhlé obdélníkové předhradí obklopené samostatným obranným valem. Obdélník obvodových hradeb pokrýval plochu o rozměrech 70 na 100 metrů a od zbytku kopce na západě a samotného hradu na východě jej oddělovaly široké příkopy napříč výběžkem.
Pevnost u říčního brodu byla od počátku své existence mnohokrát obléhána. V letech 1329–1333 se Władysław Łokietek třikrát marně pokoušel tento hrad dobýt. Stejně jako jiné pohraniční hrady byl i hrad v Golubu před blížící se Velkou válkou s Polskem v roce 1409 opevněn, avšak již dříve bylo zásobování vojenským materiálem tak skromné, že toto posílení výzbroje nemělo na obranyschopnost pevnosti významný vliv.V letech 1409–11 se zde shromáždila část řádových vojsk směřujících do Grunwaldu. Místní komtur Nicolaus Roder byl jedním ze dvou set rytířů, kteří padli během bitvy. V roce 1410 byl hrad obsazen polským rytířstvem a král Vladislav Jagellón jej svěřil do správy rytíři Niemštovi ze Szczytnik. Zámek však brzy obsadily oddíly Řádu mečových rytířů, které podporovaly křižáky, což vyvolalo protiútok polských oddílů, které na podzim roku 1410 pod vedením bydgoského starosty Dobiesława Puchałyho z rodu Wieniawa porazily v bitvě pod hradem početně převahu mající inflické vojsko. Po podepsání první toruňské mírové smlouvy v roce 1411 byl hrad vrácen Řádu křižáků.
Během golubské války v roce 1422 polská vojska po dělostřeleckém ostřelování ze 14 děl, které začalo 20. srpna, dobyla město a následně 26. srpna dobyla útokem hrad; během útoku zahynul komtur. V důsledku dělostřelecké palby Jagellových vojsk byl hrad vážně poškozen. Poté, co jej znovu získali křižáci, byli v ní vězněni dva polští zajatci, kteří však z hradu uprchli, jak vyplývá z dopisu komturu z Toruně z léta 1423. Hrad byl po zničení ještě v letech 1433–1449 přestavován.
Po vypuknutí třináctileté války v roce 1454 obsadily hrad síly Pruského svazu, které jednaly ve shodě s Polskem, načež jej král Kazimír Jagellonský v září 1455 pronajal svému dvořanovi Grotovi z Ostrowa, a obsadil jej králem najatý český žoldák Vilém Jenik z Mieczykowej, jenž od krále obdržel správu v Golubí. V roce 1456 získal hrad za zásluhy od krále Ulryk Czerwonka (Oldrzych Czerwonka). Dne 19. září 1460 oblehla hrad žoldnéřská vojska Řádu křižáků pod velením Bernarda Szumborského, avšak polská posádka hradu, jíž velel Andrzej Puszkarz, dokázala útok odrazit. Řád křižáků obsadil město Golub, ale hrad se mu nepodařilo dobýt po celé dva roky. Po propuštění z českého vězení dobyl Czerwonka město zpět v říjnu 1462. Po skončení války bylo město na základě II. toruňského míru z roku 1466 připojeno k Polskému království a určeno za sídlo starosty, jímž se stal Ulryk Czerwonka. V roce 1511 byl hrad na příkaz Zikmunta Starého zrekonstruován.
K nejvýznamnějším úpravám hradu došlo v 16. století, kdy se stal majetkem Anny Vazovné, sestry krále Zikmunta II. V letech 1616–1623 byl hrad přestavěn na příkaz princezny Anny Vazovny, která převzala správu nad Golubem – tehdy byly mimo jiné přidány pozdně renesanční attiky, budova v předbrání, změněn tvar oken a přidány věžičky v rozích. Právě zde byl v Polsku poprvé pěstován tabák, který byl dovezen z Turecka[8]. V roce 1623 pobýval v Golubu král Zikmund III. Vasa. Zničen v roce 1655 během švédských válek. Na počátku 18. století byly zrekonstruovány vnitřní prostory. Během napoleonských válek sloužil zámek jako vojenská nemocnice. Byl poškozen v roce 1842 a také v roce 1867, kdy hurikánový vítr částečně zřítil attiky. V roce 1920 zřídily polské úřady v zámku muzeum. V roce 1937 byla opravena střecha a několik místností.
Po válce byly první konzervační práce provedeny v letech 1947–1953. Budova byla přestavěna a zrestaurována v letech 1959–1966 a v rámci dalších úprav po roce 2006.
