Síla a krása — tváře Afriky. Bojovníci, ženy, víra
Hrad Golubski
Sochy a obrazy ze sbírky Violetty a Leszka Dylikových. Výstava je otevřena od 20. června do konce září 2026.
do 30. září 2026
Hrad Golub-Dobrzyń
Hrad v Golubiu-Dobrzyniu
- Otevírací doba: V–IX: codziennie 9:00–19:00; X–IV: codziennie 9:00–17:00
- Ceny biletów: normalny 30 zł, ulgowy 20 zł, dzieci i młodzież do 16 lat 15 zł
- Prohlídka: osoby indywidualne samodzielnie z mapką z recepcji; przewodnik dla grup od 5 osób – 80 zł
- Telefon: 56 683 24 55
Vybavení
Vstupenky a prohlídky
Vstupenky lze zakoupit na recepci zámku. Jednotlivci si zámek prohlížejí sami s pomocí mapky; pro skupiny od 5 osob je k dispozici průvodce (80 zł).
Parkoviště
Placené, nehlídané parkoviště u zámku: do 10 minut zdarma, 5 zł/hod., max. 20 zł/den; autobus nebo obytný vůz 50 zł.
Gastronomie
V zámku funguje restaurace „Herbarium”.
Ubytování
Hotel v pokojích ve druhém patře zámku – 72 lůžek, rezervace na stránkách zamekgolub.pl nebo telefonicky.
Aktuality
Co se děje na zámku
Kalendář akcí na zámku v Golubu — soutěže, srazy a akce pod širým nebem.
Dočasné výstavy
Přednášky a akce
- 19záříAkce pod širým nebem
Hubertus na zámku v Golubu
Tradiční jezdecký svátek.
Hrad Golubski
- 26záříAkce pod širým nebem
Závody kočárů
Závody koňských spřežení.
Hrad Golubski
- 27záříRallye
57. Celopolská pěší túra po stopách Fryderyka Chopina
Turistická jízda PTTK.
26.–27. září · start u zámku v Golubu
- 3říjenSoutěž
Krajské kvalifikační kolo soutěže v rétorice pro základní a střední školy
Krajské kolo soutěže.
Hrad Golubski
- 22říjenSoutěž
49. Řečnická soutěž – část pro mládež
Celostátní finále mládežnické části.
Hrad Golubski
- 22sokSoutěž
52. Řečnická soutěž – část věnovaná průvodcovství
Celostátní finále v části věnované průvodcovství.
20.–22. listopadu · Hrad Golubski
Program za Golubským zámkem (stav k srpnu 2026). Termíny se mohou změnit – před příjezdem si je ověřte na zamekgolub.pl.
HRAD GOLUB-DOBRZYŃ
Hrad v Golubí je čtyřkřídlý konventní hrad Řádu německých rytířů z přelomu 13. a 14. století, postavený na kopci nad řekou Drwęca, v katastru dnešního Golubia-Dobrzyně. Gotickou stavbu obohatily v 17. století renesanční attiky, díky nimž má hrad svou charakteristickou siluetu. Dnes v něm funguje muzeum, hotel a restaurace provozované organizací PTTK.
Vznik
V roce 1258 byla osada Golub (vila Golube) udělena włocławskému biskupovi Wolimirovi. Až do konce 13. století zde stál dřevěný hrad, který střežil brod přes řeku Drwęcu. V roce 1293 se Golub v rámci výměny mezi włocławským biskupstvím a Řádem křižáků ocitl v hranicích řádu.
Stavba kamenného hradu byla zahájena v letech 1304–1306 z iniciativy krajského mistra Konrada Sacka. Nejprve byl vybudován obvodový val a v dalších etapách byla přistavována křídla: jižní (hlavní) s kaplí sv. Kříže a refektářem, západní a nakonec východní a severní. Stavba hlavní věže byla zahájena, ale nakonec byla opuštěna.
Architektura
Hrad má dispozice typické pro stavby Řádu křižáků. Sklepy a přízemí sloužily k hospodářským a skladovacím účelům, první patro pak jako obytné a reprezentační prostory: v jižním křídle se nacházela kaple s ozdobným portálem, refektář a ošetřovna, v západním křídle bydlel komtur a ve východním se nacházelo ložnice bratrů. Nejvyšší patro sloužilo jako sýpka a zbrojnice, propojená s obrannou galerií.
Kolem nádvoří křídel vedly kružnice. Ze severu byla přistavěna věž opřená o arkádu. Hrad obklopoval druhý okruh hradeb, ze západu zesílený věžemi. Západně od hradu se rozkládalo obdélníkové předhradí o rozměrech přibližně 70 na 100 metrů, oddělené příkopy.
Obléhání a války s Řádem
Pevnost u brodu byla mnohokrát obléhána. V letech 1329–1333 se ji třikrát marně pokoušel dobýt Vladislav Łokietek. V letech 1409–1410 se zde shromažďovala část řádových vojsk a komtur z Golubu Nicolaus Roder padl u Grunwaldu. Po bitvě hrad obsadili Poláci a král Vladislav Jagelló jej svěřil do správy Niemście ze Szczytnik. Brzy jej však obsadila vojska livonské větve Řádu, která byla na podzim roku 1410 u hradu poražena oddíly Dobiesława Puchałyho. Na základě první toruňské mírové smlouvy (1411) se hrad vrátil křižákům.
Během golubské války v roce 1422, po ostřelování ze 14 děl, které začalo 20. srpna, polská vojska dobyla město a 26. srpna útokem i hrad – v boji padl komtur. Zničenou pevnost křižáci znovu stavěli ještě v letech 1433–1449.
Třináctiletá válka a starostovství
Po vypuknutí třináctileté války v roce 1454 obsadily hrad jednotky Pruského svazu. V roce 1456 jej od krále Kazimíra Jagellonského získal český velitel Ulryk Czerwonka. 19. září 1460 obléhaly hrad žoldnéřské oddíly Řádu pod velením Bernarda Šumborského; posádka pod velením Andrzeje Puszkarze útok odrazila. Křižáci obsadili město, ale hrad nedobyli, a Czerwonka město v říjnu 1462 osvobodil. Po druhém toruňském míru (1466) se Golub stal součástí Koruny a hrad se stal sídlem starostů. V roce 1511 byla na příkaz Zygmunta Starého provedena rekonstrukce.
Doba Anny Vazovny
Největší změny přinesl začátek 17. století. V letech 1616–1623 byl hrad přestavěn na příkaz Anny Vazovné, sestry krále Zikmunda III. Vazy, která převzala správu nad Golubem. V té době byly přidány pozdně renesanční attiky, věžičky v rozích a budova v předbrání, změněn byl také tvar oken. Podle tradice se právě v Golubu poprvé v Polsku pěstoval tabák, dovezený z Turecka. V roce 1623 zde pobýval král Zikmund III. Vasa.
Od potopy po obnovu
V roce 1655, během švédské invaze, byl hrad zničen. Na počátku 18. století byly renovovány vnitřní prostory a během napoleonských válek zde fungovala vojenská nemocnice. Další poškození přinesla léta 1842 a 1867, kdy vichřice způsobila zřícení části atik. V roce 1920 zřídily polské úřady v zámku muzeum a v roce 1937 byla opravena střecha a část místností. Po druhé světové válce byl zámek zabezpečen (1947–1953) a následně v letech 1959–1966 přestavěn a restaurován; další adaptační práce probíhaly po roce 2006.
Legenda a zámek dnes
Místní pověsti hovoří o tajném průchodu pod horou Drwęca, který prý vedl k hradu v Radzikach Dużych a byl zasypán během švédského vpádu. Jedná se o legendu, která není podložena žádnými prameny.
V roce 1977 se na zámku konal jeden z prvních rytířských turnajů v Polsku. Dnes objekt spravuje pobočka PTTK pojmenovaná po Zygmuntovi Kwiatkowském: funguje zde muzeum, hotel s pokoji v zámeckých komnatách a restaurace „Herbarium”. Jednotliví návštěvníci si hrad prohlížejí sami, zatímco skupiny si mohou objednat průvodce.
Čestný opatrovník hradu v Klubu milovníků hradů. Znáte toto místo a rádi se sem vracíte? Staňte se jeho opatrovníkem a sdílejte aktuální fotografie a informace.Staňte se čestným opatrovníkem tohoto hradu
