Vstupenky a prohlídky
Vstupenky si můžete zakoupit v pokladně zámku nebo online. Prohlídka interiérů se koná výhradně s průvodcem – prohlídka trvá přibližně 75 minut.
Parkoviště
Před vjezdem do areálu zámku a parku se nachází placené parkoviště pro turisty (osobní automobil 15 zł).
Restaurace Magnacka
V zámku se nachází elegantní „Restaurace Magnacka”.
Zámecký hotel
V areálu komplexu se nachází Hotel Zamkowy*** – 56 pokojů, z toho 12 stylových pokojů přímo v zámku.
Suvenýry
V areálu zámku se nachází obchod se suvenýry pro turisty.
Zámek v Baranově Sandomierském patří k nejkrásnějším sídly pozdní renesance v Polsku. Díky arkádovému nádvoří a bohatým dekoracím byl již na konci 19. století přirovnáván k Wawelu a od té doby se mu říká „Malý Wawel” nebo „Perla renesance”. Sídlo rodu Leszczyńskich s erbem Wieniawa bylo postaveno v letech 1591–1606 a jeho návrh se připisuje Santimu Guccimu, královskému dvornímu architektovi. Zámek stojí v Nížině nad Vislou, obklopen 14hektarovým parkem.
Než vznikl renesanční zámek, stál na tomto místě rytířský opevněný statek. Jan Długosz zaznamenal, že v 15. století patřil rodině Baranowských s erbem Grzymała. Na konci tohoto století přešlo panství do rukou rodu Kurozwęckých s erbem Poraj a následně do rukou velkopolského rodu Górků. V roce 1568 prodal Stanisław Górka Barany Rafałovi Leszczyńskému, který zde vybudoval renesanční zámek na obdélníkovém půdorysu – dnes tvoří západní část zámku.
Samotné sídlo postavil Rafałův syn Andrzej Leszczyński, vojvoda Brzesko-Kujavský. Z původního panského sídla vybudoval čtyřkřídlý zámek s nádvořím obklopeným ambity a zřídil zde knihovnu. Kolem roku 1620 byla zděná budova obklopena zemními bastionovými opevněními, která se však nedochovala. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Rafał Leszczyński, otec budoucího polského krále Stanislava Leszczyńského.

V letech 1677–1682 patřil zámek Dmitriji Jerzymu Wiśniowieckému a v letech 1683–1720 knížeti Józefovi Karolovi Lubomirskému. Právě za Lubomirského, na konci 17. století, byla k vnější straně západního křídla přistavěna barokní galerie zdobená štukaturou, jejíž autorství se připisuje Tylmanovi z Gamerenu. Později Baranów postupně patřil Pavlovi Sanguszkovi, Jaceku Małachowskému, Józefovi Potockému a rodině Krasických. Rodina Krasických provedla úpravy, díky nimž zámek částečně ztratil svůj opevněný charakter, a zároveň rozšířila knihovnu a shromáždila zde mnoho uměleckých děl.
V roce 1849 zámek vyhořel a rodina Krasických nebyla schopna uhradit náklady na jeho obnovu. V roce 1867 koupil zchátralou budovu Feliks Dolański z rodu Korab. Po dalším požáru v roce 1898 byla obnova svěřena Tadeuszovi Stryjeńskému. Tehdy byla zámecká kaple vyzdobena v duchu krakovské secese – vitráže navrhl Józef Mehoffer a oltářní obraz „Neposkvrněná Panna Maria” namaloval Jacek Malczewski. Feliksův syn, Stanisław Karol Dolański, provedl melioraci okolí a kolem zámku založil park.
Během první světové války v zámku sídlilo velitelství jedné z ruských armád. Poslední majitel, Roman Dolański, přišel o svůj majetek v důsledku pozemkové reformy v roce 1945. Během druhé světové války spravovala zámek německá správní komise a v roce 1944 v něm Wehrmacht zřídil sklad vojenského vybavení. Válečná léta a první poválečná období přinesla zdevastování interiérů; zámek poté sloužil mimo jiné jako sklad obilí a hnojiv.
V letech 1959–1968 byla budova zrekonstruována pod vedením prof. Alfreda Majewského. V roce 1968 byl zámek předán společnosti „Siarkopol” (doly a závody na zpracování síry) v Tarnobrzegu, která zde zřídila muzeum. Od roku 1997 je vlastníkem zámku společnost Agencja Rozwoju Przemysłu S.A.

Hrad představuje typ „palazzo in fortezza“ – paláce ve formě pevnosti. Byl postaven na obdélníkovém půdorysu s kruhovými věžemi v rozích. Nádvoří, ze tří stran obklopené dvoupodlažními arkádovými chodbami s křížovými klenbami, leží na vyvýšeném místě, což je dáno častými rozvodněním řek. Z jihu je uzavřeno ochrannou zdí. Sloupy chodeb zdobí maskarony a na nádvoří z prvního patra vedou charakteristická vějířovitá schodiště. Na čelní fasádě se nachází attika a v zámku se dochovalo mnoho polychromovaných erbů. Mezi nejcennější interiéry patří Tylmanovská galerie a secesní kaple; pozornost upoutává také Falconiho věž se zlatými ozdobami.
Sławomir Odrzywolski, který na konci 19. století jako první provedl zaměření hradu, napsal, že by se mohl postavit po boku Wawelu, aniž by mu ustupoval v bohatosti výzdoby nádvoří – odtud pochází přezdívka „Malý Wawel”. Gerard Ciołek zase prokázal, že proporce klášterních chodeb vycházejí ze zásady zlatého řezu. Interiéry a nádvoří se objevily v seriálu „Černé mraky” a ve filmech „Barbara Radziwiłłówna” a „Klenot svobodného svědomí”.
Hrad a park tvoří hradní a parkový komplex spravovaný společností ARP. Prohlídky interiérů se konají s průvodcem: trasa zahrnuje arkádové nádvoří, secesní kapli, historické interiéry a přízemí zámku, kde se mimo jiné konají dočasné výstavy. V areálu komplexu se nachází Hotel Zamkowy (část pokojů je přímo v zámku) a restaurace Magnacka, a v parku – s zahradami v anglickém, francouzském a italském stylu a památnými stromy – zámecká oranžérie.